Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


1.Část

1. 6. 2011

 „Keiko, počkej na mě!“otočím se za hlasem a spatřím Hotaru, jak ke mně běží. Aneko nikde nevidím,konečně  budu mít příležitost být s ní chvíli sama!zaraduju se a nadšeně jí zamávám.Najednou se zpoza rohu vynoří ta čarodějnice a doběhne nás.

 „Keiko...nepůjdeme po škole na zmrzlinu?“usměje se Hotaru.

„Moc ráda,dlouho jsme spolu nikde nebyli SAMI!“dám důraz na poslední slovo a mrsku pohledem po Aneko. Ona se, nevšímaje si mě,otočí na Hotaru.

„Dnes du do toho kadeřnictví,myslela sem že půjdeš se mnou ... “ -pohled štěněte-

„Dobře,“kývne po rozmyšlení a otočí se na mě „tak jindy...“o mluvně se usměje a spolu s NÍ vyrazí ke škole. Povzdechnu si a začnu si sama pro sebe brblat „Nechceš jít s námi, Keiko??Ano moc ráda...“ řeknu si ten rozhovor,jak by podle mě měl vypadat a začnu se courat ke škole.

Stejným tempem, taky školu opouštím. Zhroutím se na stůl u zmrzliny,a po tvářích mi stečou slzy a z hrdla se mi vydere vzlik. Něco se mi otře o ruku. Můj pohled se střetne s pohledem malé, štíhlé a krásně bílé kočičky. Chtě,nechtě se mi na tváři vykouzlí úsměv. Od jak živa miluju kočky „Ahoj holka,“pohladím ji.Kočka se naježí a výhružně zasyčí „kluku!“opravím se rychle.Číča se zase spokojeně otře o moje zápěstí „Ty si mi,ale chytrý kocourek“usměju se a pohladím ji po hlavě „komu patříš?“Kočka se postaví a skočí mi do náruče,až teď si všimnu že kulhá na jednu tlapku.Rozhlédnu se a trochu se poptám,komu patří,ale všichni jen kroutí hlavou. Zmrzlinářka mi slíbí , že kdyby se někdo ptal,pošle ho ke mně.Nezbude mi nic jiného,než si ji nechat,přece ji tu nenechám,tím spíš když je zraněná.Zajdu s ní k veterináři,hrozně se kroutí a vzteká,ale zvládneme to...na konecJ. Veterinář tu tlapku obvázal a nakázal nám se za týden přijít ukázat. Číča se mnou od té doby co jsme vylezli z ordinace nemluví. Pfff...

Vezmu ji do svého bytu-bydlím sama. Bratra jsem 5 let neviděla a rodiče mi tu nechali peněžní konto a se slovy ať už je neotravuju se odstěhovali...to samozřejmě, ale nikdo neví.

Doma v ledničce hledám nějaké jídlo pro nového spolubydlícího. Kocourek mě se zájmem pozoruje.Objevím konzervu s tuňákem a vyklopím ho na talířek-musím sehnat nějakou misku.Kocourek k němu potěšeně do ťapká a začne papat.Připravím ještě něco pro sebe a zapnu televizi.Kocourek mě chvilku z povzdálí sleduje-jako by se rozho

kocka.jpg

doval,jestli má přijít,nebo ne.Na konec mu to nedá a v ten moment se mi uvelebí na klíně.

Na té kočce je něco zvláštního!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Parada

Karin, 11. 7. 2012 22:12

Taky mám rada kočičky,tahle v příběhu není náhodou.

Vrrr

Nelie, 4. 6. 2011 22:01

No, nebudu se opakovat. Kagome to pěkně shrnula do klubíčka a naservírovala ti to.
Kočky mám ráda, sama jsem jednu měla, ale musela se dát pryč, protože na ni začala být alergická. Do toho mýho zvěřince teď už by se ale stejně nehodila. Skoro jakobych dala myš k hadovi.
Nicméně děj zajímavý, i když z první kapitoly se toho moc nepozná. U scénáře se říká, že má zaujmout prvních třicet minut. V opačném případě to letí do koše.
Opravdu bych si tu s těmi větami pohrála. Ale na začátcích je taková strohost přirozená. Asi jako psaní samých přímých vět s minimálním popisem. Nebo když za každou přímou větou napíše nováček ,řekl,... taky jsem to tak dělala :D
Taky, jestli můžu, co takhle zaměnit... jak to říct... časovost vět? Myslím tím místo: Doma v ledničce hledám/Doma v ledničce jsem hledala.... Objevím/Objevila jsem... Pak by možná ta strohost působila trochu přirozeněji.
Ale tohle jsou jen rady obyčejného amatéra, který už opravdu neví roupama coby :D (Fakt bych se měla začít už učit :D)

Re: Re: Vrrr

Nelie, 4. 6. 2011 23:00

Jinak, zapoměla jsem předtím dodat, hodně štěstí při psaní... je to na velmi dobré cestě :)

....

mika-sama, 3. 6. 2011 5:16

Dalšíí =)

=^__^=

Kagome/Kurama, 1. 6. 2011 21:05

Zajímavé :) Jde vidět, že máš ještě nevypsanou ruku, ale to se časem napraví ^-^ Možná bych si s tím víc pohrála, všechno jde strašně hopem a většina textu je obyčejný dějový popis. Jsem zvědavá, co že to s kočičkou vlastně je (taky miluju kočky *-*), i když zatím jsem neviděla nic, z čeho byl měla mít pocit, že je "jiná" - proto taky poslední věta působí zvláštně, tak uměle :) Čtenář by na to měl přijít sám, měla bys ho navést k tomu, aby si to sám pomyslel, aniž bys to musela psát přímo ;)
Přeji hodně štěstí - a zábavy - při dalším psaní!

Re: =^__^=

Rin, 1. 6. 2011 22:41

Moc děkuju...ne vážně sem ráda žes mi poradila =) Opravdu nemám s psaním ještě velké skušenosti,vím...=) Takže děkuju za rady a budud se snažit jimi řídit, Arigato =)

...

IchigoYuki, 1. 6. 2011 21:04

prosím moc prosím další díl :D když já kočičky strašně oc zbožňuje :)