Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


16.Část

14. 1. 2012

 „No, mrzí mě to, ale pokoj pro hosty nemáme. Můžeš buď spát se mnou, nebo se Makou, vyber si.“ Pokrčil rameny Simon, když nastal problém s nocování.

Korimu se moc nezdálo, že by v tak velké chatě neměli pokoj na víc, ale nekomentoval to. „Dobře, myslíš že se vlezu k Mace do postele, nebo si mám ustlat na zemi?“ hodil po černovlasém muži zvědavý kukuč. Tázaný se jen zamračil a probodnul chlapce očima. „Dělám si srandu, dělám si srandu!“ zasmál se a přitiskl se na gauči k Simonovi. „Chci spát s tebou.“

„No to bych ti radil, jinak budu nepříjemný!“ zavrněl Simon a posadil si Koriho obkročmo na svoje nohy. Ten mu obmotal ruce kolem krku a zabořil svůj obličej někam mezi Simonův krk a rameno. „Ty si přítulný jako kotě.“ Zašeptal Simon a pohladil Koriho po vlasech.

„To bys nevěřil, jak umím být přítulný...“ zavrněl mu Kori těsně u ucha, které následně oblíznul. Když kotě, tak kotě.

„Neprovokuj, nebo se neudržím!“ zachvěl se Simon a víc si to modrovlasé stvoření přitisknul k sobě.

„Když budeš hodný, nemusíš se moc držet.“ Opřel si Kori čelo o jeho a podíval se mu důvěřivě do očí.

„Já jsem hodný vždycky!“ nenechal se nijak dlouho pobízet a daroval chlapci vášnivý polibek přičemž se spolu s ním zvedl a vykročil do ložnice.

 

Jako obvykle se první probudil náš šmoula. Okamžitě si vzpomněl, co všechno se stalo noc před tím. Celý zrudl a ošil se. Simon se taky zavrtěl, ale nijak jinak nereagoval. Kori ještě chviličku pozoroval jeho krásnou tvář a když uznal, že rudá barva z jeho tváře už jakš takš vyprchala, opatrně se vymanil ze Simonovi náruče. Podařilo se mu ho nevzbudit, tak se zvednul, ale hned se zase předklonil a opřel se o postel. Sakra, není to moc příjemné! Ale v noci to příjemné bylo... Uznal, když se začala připomínat zadní část jeho těla. Rozhlédl se, ale svoje věci ze včerejška zmizely neznámo kam a tašku měl pořád zapnutou a kdyby se ji pokusil otevřít, určitě by Simona vzbudil. Kousek od sebe zaregistroval Simonovu dlouhou košili. Po chvilce rozmýšlení ji přece jenom sebral a vypařil se. V rohu ještě zahlédl svoji čelenku.  Zamířil do koupelny v patře, protože kdyby měl jít do té, kterou použili včera po... prostě by musel při nejmenším umřít hanbou. Simonova košile mu dosahovala téměř pod kolena, takže ani moc nevadil fakt, že pod ní nic neměl. Seběhl do kuchyně, kde se rozhodl udělat snídani. Horká voda mu pomohla od bolesti, sice to pořád nebylo moc pohodlné, ale dalo se to zvládnout. Po tom, co našel vaflovač, začal chystat všechny ingredience. Všechno stihl, nachystal na stůl a zrovna když umýval nádobí, které zašpinil, objevila se ve dveřích vysoká postava jen v pyžamových kalhotách. Kori si nově příchozího nevšiml a dál nerušeně pokračoval v mytí, při čemž si broukal melodii z jedné jejich nové písničky, kterou pořád zkoušeli dokola. Simon se usmál, když zpozoroval, že ten skřítek má jen jeho košili. Neslyšně se dostal za něj a objal ho kolem pasu. Kori vypískl a vylekaně poskočil. „Musíme tě odnaučit vstávat takhle brzo.“ Zašeptal mu do ucha a políbil na krk. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

......................

Rhea, 14. 1. 2012 21:15

Moc krásná kapča. Na to zakončení jsem zvědavá. :-)

Krásný

Mysticia-sama, 14. 1. 2012 14:53

Jen škoda, že bue poslední dílek, je to úžasná povídka

*___*

Yumiko, 14. 1. 2012 13:29

No néééé! díkiy, díky! Sem v ráji..Muhehehe :D :D Ovšem to s tou poslední kapitolou mě přeci jenom poněkud zarmoutilo...-_-'''^^ ALe! *nadechla se* Nějak to zvládnu! YOSH! /žasný a zakončení týhle kapitoly...Nyááááááh... *__* I když to bude znamenat konec tak.. se nemůžu tý další kapitoly dočkááááát! Muhehehe :D :D Dokonalý Rin-chan!^^