Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


10.Kapitola

6. 8. 2012

 Haruka se nikdy za jeho dům a situaci nestyděl, až před Renem. Nechtěl mu ukázat, kde žije. Když scházeli kopec, který vedl k jeho domu, zatahal Renjira naléhavě za rukáv.

„Já už to dojdu sama.“ Promluvil tiše a pohlédl do rudých očí.

„Proč mě ani jeden z vás nechce k sobě pustit?“ Naléhal Ren. Už ho to nebavilo, už ho nenapadalo, co dělat. Měl Harua rád, tak proč nemá on jeho, copak se snaží málo?

„Tak to není, jen...“ nevěděl co říct. Copak mu má povídat, že se stydí za svoje bydlení? Nechtěl, aby Ren viděl jeho skoro rozpadlý dům. Z očí se mu spustila slza, nevěděl co má říct, nebo udělat.

„Ruko, neplač. To jsem nechtěl.“ Jedním prstem mu setřel slzu z tváře. Jak rád by ho teď vzal do náručí a ukonejšil, ale až příliš se bál Haruovy reakce. Musí se víc snažit. „Dobře, půjdu pryč, ano?“ nahodil trochu smutný úsměv rudovlásek a pár kroků od Harua odstoupil. „Uvidíme se zítra na festivalu?“

„Ne, neuvidíme.“ Zakroutil Haru hlavou a rozeběhnul se k domu, který byl za zatáčkou. Z očí mu padaly slzy, které si při spěchu nestíhal utírat. Zase bude sám, jak jinak. Chtělo se mu zvracet. Vnitřnosti se mu kroutily a srdce divoce bušilo. Proč nemůže mít i on kousek štěstí? Už si myslel, jak se mu dostalo, ale nemohl to udělat. On ho nechtěl podvádět, zamiloval se do něj, a proto mu nedokázal lhát. Do budoucna se zdálo jako nejlepší řešení na něj zapomenout a kompletně se Takahirovi vyhýbat.

Přiběhnul k domu a zběsile za sebou zabouchnul dveře. Pohled mu sjel na papírové víko od krabice, kterým byla přikryta ta otravná rupnutá parketa. Hlavou mu šrotovalo, jak to vymyslet, aby to opravil. Sám to neudělá, větší nemehlo by se nenašlo a tak si jen povzdechnul a shodil tašku na zem. Spolu s ní shodil i paruku a vešel do matčiny dílny. Zrovna seděla u stolu a malovala na rozkošné hrníčky malé kytičky. Přišel blíž a objal ji kolem ramen.

„Jsou krásné, mami.“ Políbil černovlasou ženu na tvář a posadil se před ni.

„Dnes jsi z práce brzo. Stalo se snad něco zvláštního...?“ Vševědoucím pohledem sjela svoji starou sukni a tričko a namočila malý štěteček do červené barvy, jen tak ledabyle vymáčknutou na papíře.

„Ne, ani moc ne. Nenapadá tě něco s tou podlahou?“ Sednul si naproti ní a chopil se jednoho štětce, který měla matka v záloze. Místo kytiček ovšem začal dělat jen spodní bílý nátěr, na tom se snad nic pokazit nedalo, nebo ano?

„Ještě že jsi mi to připomněl, musím zajít do obchodu.“ Poposunula si žena tenké brýle na nose. Haru nechápal, jak díra v jejich podlaze souvisí s nakupováním, ale neptal se.

„Zajdu tam.“ Zvedl se a upravil si sukni.

„Ne, ne. Zvládnu to. Teprve jsi přišel z práce a navíc se nemusíš všude producírovat jako děvče. Není správné takhle klamat svoje okolí, víš?“ Pousmála se a vyjela na svém vozíku z pokoje. Opravdu tím nemyslela nikoho konkrétního, ale Harukovi se i tak z očí spustily slzy. Vyběhl ven z dílny, na chodbě sebral tašku s parukou a zmizel v prvním patře. Plácl sebou na postel a objal polštář. No co, že bude celý od jeho líčidel.

 

Rudovlásek pomalu vykračoval parkem a přemýšlel. Není správné to Haruovi neříct. Jenže kdyby se mu přiznal, už by se k němu neměl šanci tak dostat. Ach bože, proč zrovna on musí být přitahovaný tak složitou osobou? Třeba teď, už několik hodin se jen tak bezcílně potuloval v okolí Haruova domu. Zrovna zatáčel, když se k jeho noze dokutálelo jablko. Povytáhnul obočí a sebral ho ze země. Nebylo shnilé. Rozhlédl se a zahlédl ženu na vozíčku, která spráskla ruce nad taškou jablek, která jí podle všeho upadla na zem. Pousmál se a přišel k ní. Bez jediného slova si dřepl a všechno ovoce posbíral. S úsměvem jí tašku podal a pořádně se na ni podíval. Vytřeštil oči.

„Děkuji. Moc takových lidí jako ty už není.“ Mile se pousmála a vzala si tašku. Přes průhledná skla brýlí na něj koukaly fialkové oči. Mohla by to být...? Štíhlými prsty si zastrčila pramínek černých vlasů za ucho. Nebylo pochyb, určitě to byla Haruova matka, říkal přece, že je na vozíčku.

„Rádo se stalo, ale není to obtížné?“ poukázal na tašku na jejích nohách.

„Oh, no trošku. Většinou toho nemívám tolik.“ Pousmála se a chtěla vozík otočit, když jí taška z nohou zmizela. Překvapeně a možná trochu vyděšeně pohlédla na toho kluka. Snad ji nechce okrást!?

„Pomůžu vám, nemám co dělat.“ Usmál se a napřáhl k ní volnou ruku. „Takahiro Renjiro, těší mě.“

„Aizaki Akina, ale nemusíš se obtěžovat.“ Na sto procent to je Harukova matka, ušklíbl se v duchu Ren.

 

„Pojď dál Takahiro-kun, uvařím ti čaj.“ Pozvala ho černovláska vlídně do domu a trochu s potížemi se vyhnula papírovému čtverci na zemi.

Renjiro do něj jen tak zkusmo strčil nohou a všiml si prasklé parkety. „Jestli máte nářadí, tak vám to spravím.“ Křikl do kuchyně.

„Vážně? To bys byl opravdu hodný, můj syn není zrovna manuálně zručný.“ Zasmála se Akina a vytáhla z podřezu bedničku s nářadím. Byla ráda, aspoň nebude muset platit opravu, na kterou by beztak neměla. Vyjela z kuchyně a podala klečícímu mladíkovi nářadí, které dřív bývalo jejího manžela.

„Váš syn, Aizaki?“ Prohodil jakoby mimochodem.

„Znáte se?“ Usmála se černovláska upřímně. Třeba si její syn konečně našel kamaráda. Byla ráda.

„Chodíme spolu do školy. Jsem tu nový a byl ke mně hodný.“ Pousmál se Renjiro. Bylo to trochu jinak, ale vesměs to byla pravda.

„To on je, je to moc hodný kluk, akorát si moc nepouští lidi k tělu. Jsem ráda, že jste kamarádi, to je dobře.“ Úsměv jí nemizel ze rtů.

 Ren se zálibně zadíval na svoje dílo. Podlaha vypadal dobře a navíc pevně. „A kde vlastně je?“ Postavil se na nohy a odnesl nářadí do kuchyně, kde na něj už čekal na stole připravený čaj.

Hned jakmile položil bednu na linku, objevila se ve dveřích malá rozespalá postava. Haru zívnul a protřel si rudé oči. Ren se zamračil. I když vypadal pekelně rozkošně, nejspíš plakal. Už zase kvůli němu.

„Mami, kdo tu je?“ Zamumlal a rozhlédl se po místnosti. Jakmile narazil pohledem na Rena stojícího u linky, potichu vyjekl a zakryl si rukou pusu. „Co tu...?“

„Haruko, tvůj kamarád mi pomohl s nákupem a spravil nám podlahu, není to milé?“ Zaculila se černovláska naprosto nevinně a jala se vyndávat další hrnek.

Aizaki popošel pár kroků vzad a jako ve snu pořád zíral na Rena stojícího u jeho linky. V jeho kuchyni. V jeho DOMĚ! Muselo se mu to zdát. A teď se podívá na podlahu, která je samo sebou pořád rozbitá, a potom se zase koukne do kuchyně a Renjiro bude pryč! Trhaným pohybem pomalu otočil hlavu do chodby a nevěřícně pohlédl na spravené parkety. Potom se zase vrátil pohledem do kuchyně podle plánu, ale Ren se ho nejspíš držet nechtěl. Pořád tam tak stál, a dokonce se usmíval.

„Ahoj.“ Zvedl ruku, za kterou ho ale okamžitě popadl Haruka a s naštvaným výrazem ho vytáhnul z kuchyně. „Rád jsem vás poznal.“ Křikl ještě na Akinu, která na ně překvapeně hleděla.

„Taky jsem tě ráda poznala, někdy se zase stav.“

„Spíš ne.“ Zabručel Haruka a zavřel za nimi dveře. „Co tu děláš?“

„Byla to náhoda. Máš moc milou matku.“

„Nechtěl jsem, abys to tu viděl.“ Pohlédl bokem a zastrčil si krátký pramen za ucho. Hned mu vypadl, jako by nic neudělal.

„Ale proč?“ Nechápal Renjiro.

„No, protože... ten dům a vůbec...“ Nechtěl se na něj ani kouknout. Bylo mu trapně. Podle Renova oblečení musel být dost bohatý a on...

Renjiro se pousmál a zvedl Haruovi bradu. „Ty jsi prostě tele.“ Zasmál se.

„Ale, to...“

„Mám tě rád, dobře? Nezajímá mě, kde bydlíš, nebo jak. Uvidíme se zítra ve škole.“ Pousmál se, mávnul na rozloučenou a schoval si ruce do kapes černých kalhot. Haruovi se v břiše rozletělo milion motýlů a po tváři se mu rozlil zamilovaný úsměv. Pozoroval Renjira, jak odchází a nadával si do idiotů, že si myslel, že by ho mohl přestat mít rád kvůli jeho chudobě. No, ale na to ho zase napadlo, že jestli ho má rád i tak, to že se převléká za holku už jen tak nepřekousne, tím si byl černovlásek jist.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Souhlasím

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 24. 8. 2012 19:39

Oba jsou to prostě šašci. Nejenom Thor a Stark ale i Robert a Chris. Protože když vidím nějaký rozhovor s nimi tak je to vždycky sranda xD

Thor a Iron Man

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 24. 8. 2012 11:26

Jo no. Oba to tam dost slušně zabíjejí. Co si hlavně pamatuju je "Ví vaše matka že se halíte v její závěs?" a taky " Zabil za 2 dny 80 lidí." "Je adoptovaný." To mě naprosto rozsekalo a ten zbytek taky. Oni tam teda měli hlášky i ostatní ale tihle dva a obzvlášť Robert je na tohle nejlepší si myslím.

Thor

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 23. 8. 2012 19:52

Jo jo to bylo taky něco. Asi se na to budu muset znovu podívat xD
Ohledně Thora...dostala jsi mě. Opravdu se na něj hezky dívá...moc hezky xD A já mám slabost pro podelší vlasy u chlapů to za prvé a za druhé má i mou oblíbenou barvu očí. Teda respektive Chris Hemsworth jí má xD takže abych se opravila...na Chrise se hezky dívá xD

Co se týče Marvel filmů. Dřív mě to nějak nebralo ale pak mě na to přivedla kamarádka a já si je zamilovala. Nejvíc Thora a Iron Mana.

Robert

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 23. 8. 2012 12:56

Na doraz jsem viděla. To je skvělá komedie. Nejvíc mi utkvělo v paměti jak udělali to kafe z jeho tatínka xD
Co se týče Iron mana a jeho zkouknutí tak já ho viděla dvakrát oba díly ale co se týče Thora tak toho jsem zase viděla snad nejmíň 100x

Robert Downey Jr.

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 23. 8. 2012 12:30

Jo jo Robert je skvělý. Líbil se mi i v Sherlockovi. Když koukám na rozhovory s ním tak je to dost k popukání xD Já mám jinak z Avengers spíš ráda Thora ale Tony nezkazí žádnou srandu xD
Jinak kdyby jsi chtěla vidět to celé video tak se dá najít na youtube když zadáš Avengers gag reel. Určitě tam zase nějaké bude xD

Tony Stark

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 23. 8. 2012 11:47

Já ti tam klidně animaci Starka přidám xD Koukni se tak za 10-15 minut a je tam xD

Kawaiiiiii ^^

Widlicka, 18. 8. 2012 3:36

Nádhera, tomu se říká, že když nemůže čert dveřmi, dostane se dovnitř oknem" nebo tak nějak :D každopádně Renovi se to podařilo ;-)
Kdyby tak Haru tušil, že Ren o té jeho proměně v holku moc dobře ví :-P mňamky ;-P

Doufám, že si odpočineš od psaní a brzo nabereš čerstvých sil, protože píšeš opravdu velmi krásně ^^
Moc děkuji za věnování ^^
Budu se na tvé příběhy těšit <3

Prstýnek

Alexis Graham : satan-devil.blog.cz, 15. 8. 2012 22:16

Ahoj. Prstýnek mě vyšel na 85 korun což je levnější než z ČR. Tam je tenhle prstýnek za 90 až 100 co jsem našla a když si spočítám poštovné. Jedna slečna ho dokonce prodává na 200. Už mám spoustu věcí z ciziny přes Ebay a nebo Etsy. Něco je teda hodně drahé ale některé věci jsou tam naopak neuvěřitelně levné :) Jinak já prstýnky právě nosím jen občas a jako doplňek takže je dokonalý :)

...

L., 12. 8. 2012 22:36

Budu čekat, dokud nepřidáš další ;) tahle povídka se mi moc líbí! je škoda, že pozastavuješ blog....

kawaiii

Mysticia-sama, 12. 8. 2012 22:24

to byl roztomilý dílek. už se těším na pokráčko

..................

Rhea, 8. 8. 2012 21:35

Pěkná kapča. Jsem zvědavá, jak si to s tím převlíkáním za holku vysvětlej. Děkuju za věnování a těším se na další kapču. Myslela jsem, že už jsem zapomněla, o čem to bylo, ale kupodivu ne. :-D

...

Hachi, 8. 8. 2012 18:51

Skvělé, úžasný díl. Už mi opravdu chyběli. Budu hezky čekat na pokračování :)

....

katka, 7. 8. 2012 15:59

moc krásné vážně , mi chybí tvoje povídky takže budu trpělivá tohle byl moc hezký díl